Pozvánka na Vítání ptačího zpěvu

Kudlanka nábožná

Fauna i flóra se také v Českém ráji mění. Některé druhy rostlin i živočichů vymizely, jiné se objevily nově. Pro autora tohoto textu je nejnovějším známým druhem kudlanka nábožná.

Dosti nečekaně byla objevena v srpnu 2019 na zahradě č. p. 77 v Peklovsi v nadmořské výšce cca 380 m. A postupně zde byly nalezeny dokonce 3 jedinci. Kudlanky se pohybovaly během několika týdnů na pruhu zahrady o délce ani ne 20 m, často se zdržovaly na stejných místech. Dle všeho se jednalo o samice, které dosahují délky až 8 cm, samci bývají obvykle menší a mají delší tykadla. Zbarvení bývá proměnlivé od hnědošedé, žlutohnědé až po zelené a tak tomu bylo i u pozorovaných kudlanek. Obě pohlaví kudlanky mají křídla, ale vzhledem k větší velikosti samice létají nerady - jen pár metrů, samci až desítky metrů.

Původně to byl vyloženě teplomilný druh, který obýval subtropy a tropy. V naší bývalé republice se ještě koncem 70. let minulého století vyskytovala pouze místy na jižní Moravě a na Slovensku. Postupně se však její rozšíření změnilo a kudlanka se v současné době šíří i do chladnějších a vyšších poloh naší republiky. Nedávno byl její výskyt zaznamenán dokonce v Krkonoších.

Kudlanka je dravec, larvy i dospělci se živí živým hmyzem. Ten lapají dlouhýma předníma nohama, na kterých mají trny k uchvácení kořisti. Na těchto nohách mají také dosti výrazné skvrny, které připomínají oči a jejich posláním je odstrašit případného nepřítele. A při lovu se orientují hlavně zrakem. Není bez zajímavosti, že kudlanka dokáže otočit hlavu o 360 stupňů, podobně jako sovy. Je to velice bystrý tvor a moje pozorování ukazují na to, že stejně jako jiní živočichové projevuje inteligenci a velice dobře vnímá člověka.

Uvádí se, že po nebo i během páření samice asi v polovině případů pozře samce. Je to podobná situace, jaká je známá u pavouků. Proto bývá samců v populaci převaha. Samice klade vajíčka do zvláštní schránky, kterou většinou ukrývá na spodní stranu kamenů a larvy se líhnou v květnu či červnu.

Text a foto Zdeněk Mrkáček

Orel mořský

svod psů